Stanoviště #2

Punčochárna Emmerlich, známá také jako „Hunnert“ („Stovka"), není stou továrnou na punčochy v krušnohorském zemském okrese – ve vesnici tehdy neexistovaly názvy ulic a budovy se namísto toho jednoduše číslovaly. Punčochárna Emmerlich, kterou v roce 1928 navrhl architekt Curt am Ende, je stou budovou na soupisu.

Fabrika se svou velikostí a červenými pálenými cihlami viditelně odlišuje od ostatní zástavby. Západní vnější stěna továrny je s optimistickou vyhlídkou pouze omítnuta, aby byla přichystána na možné rozšíření budovy. Stavba se však paradoxně jako továrna na punčochy nikdy nevyužije. Nejprve tu byl sklad obilí, pak se několikrát změnil majitel. Za války zde váleční zajatci vyráběli díly pro letadla pro německou Luftwaffe. 

Po skončení války se v továrních halách staví provizorní stěny, které mají na svědomí často dosti neobvyklé půdorysy a továrna se až do 90. let využívá jako obytný dům.Po různých dočasných využitích hrozilo až samotné stržení budovy, přičemž tento záměr byl naštěstí zase zavržen. Od té doby hledá obec nový koncept, neboť stavební stav budovy je dobrý a půdorysy flexibilní. Uprostřed vesnické idyly by ty správné nápady a vhodný impulz mohly továrnu „Hunnert“ znovu oživit.