



























































Vratislavice nad Nisou jsou dnes městskou částí Liberce. Během druhé průmyslové revoluce zde mimo jiné byla založena továrna Ginzkey, která se z malé tkalcovny během několika let rozvinula v centrum výroby koberců. Pro výrobu energie firma od roku 1916 staví vlastní elektrárnu s kotelnou a zauhlovací a vodárenská věž. Ve věži se nachází gigantický trychtýř na uhlí z ocelobetonu a nad ním neméně obrovský vodojem. Z venkovní vyhlídkové plošiny ve výšce více než 52 m se otevírá úchvatný výhled na město.
Ve 20. letech 20. století byla továrna na vrcholu úspěchu a a dodávala koberce mimo jiné i do newyorského hotelu Waldorf Astoria. Po druhé světové válce byla rodina Ginzkeyových odsunuta a podnik byl zestátněn. Až do roku 1990 v budovách dále vyráběla koberce firma Bytex. Po privatizaci areálu v roce 1991 zůstaly věž a kotelna nejprve nevyužity. .
V roce 2015 byl ale založen spolek AvantgArt, který z věže odstranil několik tun suti, holubího trusu a odpadků a dosáhl také prvního milníku: Věž a kotelna získaly status památkově chráněných budov. Dnes spolek pravidelně otevírá dveře při kulturních akcích, přednáškách a promítání filmů Pokud nápady a nadšení aktérů budou i nadále tryskat stejnou intenzitou, mohlo by tu vzniknout výjimečné místo s fantastickým výhledem a slibnou budoucností.